SK Ketkovice

Do Popovic jsme odjížděli s cílem získání povinných 3 bodů. Dá se říct, že celý první poločas ani jinou eventualitu nenabízel. Byli jsme jasně lepší a domácí se dostali do jediné vážnější akce, když se jim podařilo překopnout oba stopery, kteří se trochu vytáhli, ale útočník domácích trefil míč mizerně šajtlí a ten skončil za autovou čárou. První půli jsme měli vyhrát 0:5 a nebylo co řešit. Bohužel to byl opět koncert zahozených šancí. Domácí brankář je tak orazítkovaný, že ho musí bolet celej člověk. Absolutně chybí klid v koncovce a když můžeme vstřelit branku šourákem po zemi okolo brankáře, volíme ránu jak z děla, která letí "dopryč" nebo nastřelíme stojící brankáře. Do druhé poloviny jsme chtěli rychle přidat nějakou branku, uklidnit se a zápas si "užít". Zakrátko jsme zvýšili na 0:3. Po našem faulu na hranici šestnáctky, zahrávali domácí trestňák. Erik si sice zeď postavil, ale jak... to je otázka?????? Rána po zemi skončila u tyče v prostoru, který měl být bezproblémově pokryt zdí.Tato mírná komplikace byla brzy zažehnána naší další brankou 1:4. Jenže co se pak dělo, na to hledám těžko slova. My jsme pokračovali v zahazování šancí a domácí začali střílet góly. Co šance, to branka. 5 minut před koncem se řítí popovický útočník sám na Erika, který vybíhá až před vápno a je útočníkem nastřelen. Ovšem Erik se otáčí a pomalu odchází k brance a ani jeden z našich hráčů se nesnaží odkopnout míč, který z výšky dopadá zpět na pažit. Osamocený útočník lobem překopává všechno před sebou a je z toho drama. V poslední minutě zahrávají domácí po faulu od autové čáry a další lob zapadá za Erikova záda. Marně se naši kluci už ženou na rozehrávku na půlící čáru, při jejich rozehrávce je odpískán konec.

...údiv, bezmoc, obrovské zklamaní....

Faktem je, že domácí mají znatelně lepší mužstvo než na podzim (dle trenéra posílili o tři hráče), ale ztratili jsme téměř jasný zápas. Snad nám to bude do dalších bojů poučením. Tak kluci hlavu vzhůru, příští týden přivítáme doma silnou Zbraslav.