SK Ketkovice

V uplakaném počasí k nám zavítali říčanští žáci v čele s nejlepším střelcem soutěže. Naše mužstvo se scházelo velice pomalu a byla ohlašována jedna absence za druhou. Na poslední chvíli si běžel Filip Krejčíř pro kopačky a Martin Kuneš nastupoval dokonce o chvilku později. To co nám kluci připravili na začátku za nervy, to vynahradili počínáním na place. I přes výškový handicap se kluci ukázali fotbalově lepší, i když to byl dlouho otevřený zápas. Brzo se nám podařilo Markem otevřít skóre a měli jsme i další šance. Říčanští hrozili rychlými brejky, ale Martin Kuneš s Pavlem Liškou si říčanského snipera hlídali. I přes téměř osobní obranu jim ale stejně utekl a tváří v tvář Erikovi naštěstí selhal. Naše hra vedla především po pravé straně a dařilo se nám přečíslovat jejich obranu. Po samostatné akci, kdy se Tomáš O. protáhl mezi obránci a proměnil sólo jsme zvýšili na 2:0. Říčanští ale stále kousali a při Filipově souboji tělo na tělo v našem vápně nám trošku zatrnulo, ale rozhodčí nechal pokračovat. Poslední 15-timinutovku prvního poločasu jsme se poněkud stáhli a hosté nás několikrát vylekali. Nebezpečné byly dva přímé kopy a několik útoků vedených přes Filipa. S jeho rychlostí, ale měli hosté velké problémy a míče jim ukopával. Někdy bohužel zbytečně na roh místo na aut a z toho se také zrodila první branka hostů. Na malém vápně zůstal úplně nekrytý záložník Říčan, kterému se sice vystřelit nepodařilo, ale posunul míč do prava, odkud jsme takovou střelounestřelou inkasovali. Snížení nás opět vyburcovalo a do poločasu jsme si vypracovali několik výborných šancí, ale nebylo nám souzeno některou proměnit. A jelikož i druhé sólo hostů Erik s klidem lapil, odešlo se do kabin za stavu 2:1. I vstup do druhého poločasu se nám vydařil a asi nejhezčí fotbalovou akcí jsme zvýšili na 3:1. Centr z naší půle prodloužil Tomáš hlavičkou na Pavla Doška a ten mazácky přeloboval gólmana. Hostům se sice podařilo ještě reagovat a střelou z dálky snížili na 3:2 (již celkem vydatně pršelo a Erik nestačil na rychlý odskok správně zareagovat), ale byl to jen výkřik do tmy a pány na hřišti jsme byli jednoznačně my. Do zápasu promluvilo i počasí a v prudkém lijáku rozhodčí na 5 minut přerušil zápas. Déšť sice ustal, ale po znovuzahájení hry se opět rozpršelo. Marek nás uklidnil čtvrtou brankou a když Vítek Sedláček sám před branou rozvlnil síť bylo o zápasu rozhodnuto. Po té co ještě zvýšil Marek na 6:2 ukončil v silném dešti rozhodčí zápas o 3 minuty dříve. Následně se na ketkovské hřiště snesl ještě prudší liják a hráči pelášili do kabin.

Několika divákům se musel zápas líbit a vlastně to bylo loučení toho našeho silného ročníku 1993 v domácím prostředí.