SK Ketkovice

Vyhodnocení jara 2009

   Zimní příprava probíhala v podobě tradičních sobotních výběhů. Spokojen jsem byl s téměř stoprocentní účastí Cantony, Marka, Robina, Filipa, Pižmy a překvapivě i Čmeldy. Chodili s námi i dorostenci Jarda Střecha a Marek Valo a tak když občas přišli i další ( Boris, Dušan, Norek, Pepa) dalo se na závěr zahrát i fotbálek na malém hřišti. Nicméně polovina mančaftu nepřišla v zimě ani jednou.

Podařilo se mi zajistit 4 kvalitní přátelské zápasy. Kývli jsme na nabídku Dolních Louček sehrát v únoru přípravný zápas na umělce v Brně, bohužel sněžilo, ale i tak prohra 4:3 s předním týmem 3.třídy byla přijatelná  Ve Zbýšově jsme s dalším týmem 3.třídy na blátivém terénu také prohráli a to jasně 4:0. V dalším utkání na umělce jsme v utkání plném zvratů porazili Troubsko B 6:4 a v generálce na sezonu jsme prohráli v Dolních Kounicích 5:1

   Do jarní sezony jsme šli bez velkých ambicí, prioritou bylo aby se vyhráli mladí hráči, kteří mají o fotbal zájem.

Na úvod jsme v Domašově dostali 8:3, se soupeřem jsme drželi krok jen v úvodní půlhodině, ale individuální chyby a kvalita domácích rozhodla.

  Druhé kolo jsme jeli do Lukovan, které nás překvapivě porazili díky větší bojovnosti. My jsme se nedokázali v kombinované sestavě prosadit, chybělo nám spousta zkušených hráčů, hlavně v útoku kapitán Laďa a bylo to vidět.

  Doma jsme přivítali Příbram a poprvé jsme bodovali, i když pouze bodově za remízu 1:1.

V Chudčicích jsme mohli jenom překvapit a to se nestalo, rozdíl byl minimálně jedna třída a dostali jsme 5:1.

  Další silný soupeř byly Zakřany . Náš mančaft vydřel první jarní vítězství 2:0 zásluhou bojovnosti, určitě nám ale také nahrálo to, že lídr tabulky nebyl kompletní a i v zápase se jim někteří hráči zranili. No ale my jsme se se zraněními potýkali prakticky celé jaro a i toto utkání někteří hráči dohráli s obrovským sebezapřením.

 Zápas s Čučicemi byl daleko vyrovnanější než na podzim, první půli jsme možná byli lepší, ale za druhý poločas si Čučice vítězství 3:2 asi zasloužili. Škoda branky těsně před koncem. V tomto utkání z důvodu extrémně velké marodky nastoupili většinou už diváci Roman Skokan, Jara Nedbal a dokonce i Pepa Mihalisko.

 A tak jsme hostili Oslavany, se kterými se hrál celkem vyrovnaný zápas, nicméně nás přehrály v produktivitě a tak zaslouženě vyhráli u nás  2:4.

K utkání v Senoradech B jsme přistoupili zodpovědně a bojovně a zaslouženě vyhráli 3:2 Pozitivem byl návrat Togi po dlouhodobém zranění a také první zkouška Tomáše Papeže po X letech.

Celé jaro jsme se potýkali s nedostatkem hráčů, ale na poslední kolo s Říčany B se marodi dali do kupy a tak nás bylo pomalu 17. Říčany nás motali hlavně v první půli, my jsme se zlepšili po změně stran, nakonec z toho byly spravedlivá plichta 3:3

Je pravda, že tak slabé jaro už jsme dlouho neměli, ale co kdo jiného čekal? Zranění celé jaro trápilo Togi, většinu jara promarodil Cantona. Filip vždy 1 zápas hrál a pak se 14 dní dával dohromady. Pižma to stejné, na hřišti byl limitovaný bolavými třísly, v závěru sezony už ani nehrál. Žán po zranění zase začal až v druhé polovině sezony. Krátkodobé zranění měli i Robin, Vraník, Dušan, Čmelda a Norek. Když se k tomu přidala absence směnařů Vláďě a Honze je jasné, že na více než střed tabulky s tímto mančaftem už nemáme. Nejlepším střelcem byl Laďa se 6 brankami a překvapivě se trefoval i Ori – dal 4 branky.